31. března 2012

Pečeme - jablečný páj

Nakoupili jsme krásná jablíčka... bohužel hodně kyselá... co s nimi? Já: Něco si upečeme? Děti: Jooooo!!! Já: Závin? Děti: Nééééé, ten máme pořáááád!!! Já: Kdybyste nepovídali... Tak co? Děti: Nevímeee!!! Já: Hmmm... Děti: Něcoo dobrýhooo!!! Já: A co? Děti: Nevímeee!!! Rozhovor pro kočku...

A pak jsem ho náhodou objevila v jednom časopise... neobyčejnější z obyčejných... vynikající a celkem rychlý... určitě ho všichni znáte, ale někdo možná ne a rád ho ochutná... jablečný páj...


Koláč má průměr cca 30 cm... příprava těsta trvá necelou půlhodinku... pečeme ho asi 40 minut.

Potřebujeme:

na těsto
  • 50 dkg hladké mouky
  • 25 dkg másla
  • 15 dkg krupicového cukru
  • 1 vejce
  • 1 lžičku citronové kůry z chemicky neošetřeného citronu (pokud nemáte k dispozici, vezměte ten běžně dostupný a řádně ho v co nejteplejší vodě vydrhněte kartáčkem na ruce)
  • špetka soli
  • mléko na potření
  • 1 lžíce cukru na posypání
na náplň
  • středně velká jablíčka (recept radí 8, nám stačilo 6-7)
  • 10 dkg krupicového cukru
  • 1 lžička mleté skořice nebo dva sáčky skořicového cukru
  • citronová šťáva (množství viz samotný postup)
  • 3 dkg másla


  • Postup:

    Hladkou mouku prosejeme do mísy (zbavíme jí tak případných nečistot nebo hrudek a krásně jí provzdušníme). Přidáme změklou, na kostičky nakrájenou Heru, cukr, vejce, citronovou kůru a špetku soli. Rukama mírně promačkáme a pak vysypeme na vál nebo pracovní desku. Rukama řádně vypracujeme tužší těsto. Všechny přísady musíme pěkně propracovat, aby se těsto hezky spojilo.

    Hotové těsto zabalíme do potravinové fólie a necháme aspoň 30 minut odpočinout v lednici. Přísady se chuťově propojí. Máme-li možnost, necháme v lednici odpočívat klidně i déle.

    Mezitím si pořádě omyjeme a oloupeme jablíčka. Slupky nevyhazujeme, pokud jsou pěkné (nepomačkané), dáme je do většího hrnku nebo vyšší misky, zalijeme vlažnou vodou, přikryjeme a uložíme do chladu. Voda ze slupek vyluhuje jablečnou šťávu a za pár hodin máme pro děti zdravé pití. Můžeme zakápnout citronovou šťávou. Pro sladkomily můžeme přidat lžičku medu. Naše děti to milují, hlavně v létě, a já taky...

    Jablíčka zbavíme jádřinců a nakrájíme na tenké plátky. Ve velké míse je promícháme se skořicí, cukrem a citronovou šťávou. Množství citronové šťávy závisí na vás - máte-li rádi výraznější chuť, dejte klidně šťávu i z celého citronu. Pro ty z nás, kdo máme raději jemnější chuť, stačí šťáva z půlky citronu. Ale pozor - jablíčka smícháme se skořicí, cukrem a citronovou šťávou až těsně před tím, než je budeme dávat na těsto a do trouby! Jinak by nám pustila šťávu a rozmáčela by se...

    Odleželé těsto rozdělíme na třetiny. Dvě třetiny zabalíme do většího kusu potravinové fólie, na desce rozválíme přes fólii na kruhový plát a pomocí válečku přeneseme do kruhové koláčkové formy se zvlněným okrajem, kterou jsme si předem vymazali troškou Hery (já vymazávám prázdným obalem od Hery, vždycky tam zbyde trošku přesně na to vymazání...). Okraje přeložíme přes okraj. Zatím neodřezáváme přebytečné těsto, ještě ho budeme potřebovat.

    Na těsto navršíme jablečnou náplň a rovnoměrně jí rozprostřeme po celé ploše koláče. 3 dkg studeného másla pokrájíme na malé kousky a rozložíme je na jablečnou náplň.

    Zbývající těsto rozválíme stejným způsobem a pomocí válečku přeneseme na náplň. Okraje přehneme přes okraj. Vrchní a spodní díl těsta po obvodu koláče spojíme a přebytečné těsto odkrojíme. Můžeme s ním vyspravit případné nežádoucí otvory na vrchní části nebo k vytvoření nějaké ozdobného ornamentu (např. vyválet z těsta dlouhý váleček, ten stočit a položit ho kolem okraje)...

    Špičkou nože prořízneme uprostřed koláče křížek, aby tudy mohla unikat pára během pečení. Potvrch potřeme mlékem a lehce posypeme cukrem. Koláč pečeme ve středně vyhřáté troubě (cca 180-200°C) asi 40 minut. Samozřejmě s přihlédnutím ke zkušenostem s vaší troubou.

Tipy na pečení a vylepšení:
  • Těsto můžeme nechat odležet v chladu klidně i přes noc - mouka se tak lépe spojí s ostatními přísadami.
  • Plát těsta, kterým vykládáme formu, necháme přes okraj formy přesahovat cca 1 cm. Tímto okrajem pak spojíme těsto s vrchním plátem.
  • Jablka ovlivňují celkovou chuť koláče. Nejlepší jsou šťavnatá nakyslá, např. odrůdy Lady Pink nebo Rubín. My jsme použili zřejmě nedozrálá Golden Delicious. Byla kyselá jak šťovík...
  • Komu by se zdála náplň koláče příliš "chudá", může do jablíček přidat omyté rozinky, brusinky, případně sekané ořechy. Ale to už je tak trochu jiný koláč... klasický páj se bez nich obejde...
  • Koláč pečeme tak dlouho, dokud není povrch zlatavý.

DOBROU CHUŤ!


30. března 2012

Řekli...





Háčkování - zvláštní sloupky

Kromě základní sloupků (chcete-li ok) existují ještě další druhy, které v podstatě vycházejí ze základní typů sloupků. Jsou to vlastně série smyček základních ok.


Prodloužený krátký sloupek (EKS)



Na háčku máme oko. Háčkem vpíchneme do oka, nahodíme přízi a protáhneme. Na háčku máme dvě oka. Znovu nahodíme přízi a protáhneme prvním okem od špičky háčku. Na háčku máme dvě oka. Nahodíme ještě jednou a přízi protáhneme oběma oky na háčku najednou. Uháčkovali jsme prodloužený krátký sloupek.

Prodloužený dlouhý sloupek (EDS)


Na háčku máme oko. Nahodíme přízi, háčkem vpíchneme do oka, znovu nahodíme přízi a protáhneme. Na háčku máme tři oka. Nahodíme ještě jednou a protáhneme přízi jedním okem na háčku.


Na háčku máme tři oka. Nahodíme přízi a protáhneme dvěma oky na háčku. Na háčku máme dvě oka. Nahodíme ještě jednou a protáhneme oběma oky na háčku najednou. Uháčkovali jsme prodloužený dlouhý sloupek.

Lasturové nebo-li vějířové oko

... nebo také vějířek. Tvoří ho skupina sloupků uháčkovaných do stejného základního oka. Vháčkování ok do jednoho místa nutí jejich horní části, aby se roztáhly do tvaru připomínajícího vějířek nebo lasturu (odtud jeho název).



Obvykle se do základního oka háčkuje lichý počet ok, aby měl vějířek oko ve svém středu. Není to ale nutné, počet ok vějířku můžeme přizpůsobit svým potřebám a hlavně síle příze a háčku, aby nebyl vějířek "přecpaný" a nevzhledně se nekroutil. Každý sloupek ve vějíři se počítá jako samostatné oko. Vějířek můžeme háčkovat z krátkých sloupků (tvoří malé obloučky), polosloupků, dlouhých sloupků či vícekrát nahozených dlouhých sloupků. Také mezi sloupky můžeme ještě přidat řetízková oka. Vějířek pak bude vzdušnější.


Pecička


Pecička je tvořena několikerým nahozením a vytažením příze při vpichování háčku do toho samého oka.






Na háčku máme oko. Nahodíme přízi, vpíchneme háček do základního oka... tento postup zopakujeme podle instrukcí ve vzoru (zpravidla 3x nebo 5x)... 










... nahodíme znovu přízi a protáhneme ji VŠEMI oky
na háčku...











... a uháčkujeme ještě jedno řetízkové oko. Tím jsme
pecičku ukončili a zafixovali.






Ze začátku budete mít pravděpodobně pecičky nepravidelné, každou jinak velikou. Chce to cvičit a cvičit, než se vám podaří mít pecičky všechny stejně velké a pěkné.

Račí sloupek

Tento sloupek se také někdy nazývá zpětný krátký sloupek nebo vroubek. Spočívá v uháčkování řady krátkých sloupků (KS) opačným směrem, tj. zleva doprava, pro leváky opačně. Často se používá při zakončení háčkování např. čepiček, protože vytváří pěkný lem.

Po uháčkování poslední řady lícové řady práci neotáčejte. Uháčkujeme 1 řetízkové oko (ŘO) a pak až do konce řady budeme háčkovat krátké sloupky.



Asi se vám to nejprve bude zdát neobvyklé, ale po uháčkování několika sloupků se vám objeví celkem pěkný vroubkovaný okraj. Neháčkujte ovšem příliš volně, aby se okraj nevytáčel ven a nebyl příliš volný.


Tak to by byla další várka háčkovaných sloupků.


Příště vám popíšu háčkování reliéfních sloupků, ubírání a přidávání ok, ukážeme si háčkování v řadách a háčkování do mezer.




HÁČKU ZDAR A MĚJTE SE KRÁSNĚ!

29. března 2012

Háčkování - základní druhy sloupků

Když se mi narodila dcera, zrovna se do módy vracely háčkované čepičky. Hmmm, mhouřila jsem oči blahem za výlohou s dětskou módou, kde se to těmi krásnými háčkovanými skvosty jen hemžilo...

Ovšem jen do chvíle, než jsem se uvnitř obchodu dozvěděla, kolikže ta paráda vlastně stojí...

A jakožto česká žena, odrostlá v dobách všeobecného nedostatku, nosíc jedny kalhoty po celý první stupeň základní školy, nastavované do délky různobarevnými látkami (do šířky tehdy ještě nebylo třeba, byla jsem jak oloupaný vrbový proutek), navštívila jsem protilehlý krámek a promptně zakoupila klubíčko "nějaképřízenačepičku" a háček odpovídající síly.

Krize ovšem nastala ve chvíli, kdy jsem se chtěla pustit do díla. Dala jsem dohromady jenom řetízek... Vypadal jak noty na buben...

Proto budu postupně pro všechny, co s háčkem teprve začínají, i pro ty, co si potřebují svoje znalosti jen oživit či upřesnit, vkkládat různé druhy sloupků, se kterými je možné se při háčkování setkat.



Chtěla jsem postup u všech ok sama nafotit, ale šlo mi to špatně a nebylo to tak dobře vidět, proto jsem použila nákresy, které mám stažené z Internetu a uložené.

Základní oko


Překřížíme přízi cca 15 cm od jejího konce, vytvoří se nám smyčka. Otočíme smyčku tak, aby pracovní příze (vychází z klubka) byl POD smyčkou. Háček vpíchneme pod pracovní přízi do středu smyčky, vytáhneme další smyčku vytvořenou z pracovní příze, jemně zatáhneme za pracovní přízi, aby se oko utáhlo kolem háčku.

Základní řetízek - řetízkové oko (ŘO)



Na háčku máme základní oko. Háčkem nahodíme pracovní přízi a protáhneme skrz základní oko. Pokračujeme v nahazování a protahování příze, až do požadované délky řetízku či počtu řetízkových ok. Oka neutahujeme, necháme je ve velikosti, kterou nám určí háček, ale dbáme, aby byla všechna stejně velká. Do příliš utažených ok se špatně vháčkovávají další sloupky a okraj je pak stažený (práce se pak dole stočí do oblouku).

Krátký sloupek (KS)

Na háčku máme oko. Nahodíme přízi, háčkem vpíchneme do následujícího oka (buď základního řetízku nebo sloupku z předešlé řady)...

.
.. nahodíme přízi a protáhneme. Na háčku máme 2 oka.




 Nahodíme přízi...





... a protáhneme oběma oky na háčku. Uháčkovali jsme krátký sloupek.
Polosloupek (PDS)

Někdy zvaný též polodlouhý sloupek.



Na háčku máme oko. Nahodíme přízi, vpíchneme do dalšího oka, opět nahodíme přízi a protáhneme. Na háčku máme tři oka. Nahodíme ještě jednou a protáhneme přízi skrz všechna tři oka. Uháčkovali jsme polosloupek.


Dlouhý sloupek (DS)


Na háčku máme oko. Nahodíme přízi...




...vpíchneme do oka, nahodíme přízi a  protáhneme...


... na háčku máme tři oka, opět nahodíme přízi, protáhneme prvními dvěma oky od špičky háčku...




... na háčku máme dvě oka, nahodíme přízi ještě jednou...




... a protáhneme jí obě dvě zbývající oka naráz. Uháčkovali jsme dlouhý sloupek.






Pevné oko (PO)


Není to ve své podstatě háčkované oko v pravém slova smyslu, je to jen protažení příze při ukončení práce, vzoru nebo se používání pro tzv. přechod přes uháčkovaný vzor do jiného jeho části, aniž bychom museli odstřihávat a znovu navazovat přízi.




 Na háčku máme oko.










Vpíchneme do oka, na háčku jsou dvě smyčky...




... nahodíme přízi a protáhneme jí naráz obě dvě oka. Uháčkovali jsme tvz. pevné oko.










Tak to jsou základní sloupky,  které budete v začátcích nejvíce potřebovat. Ostatní sloupky a oka z těchto základních sloupků vycházejí, takže jakmile budete bez potíží zvládat tato základní, ostatní už pro vás budou hračkou.


HÁČKU ZDAR!


28. března 2012

Příjemné maličkosti

Jaro v paneláku není upřímně nic moc. Není nad to, když je možnost otevřít dveře a vyběhnout rovnou do probouzející se zahrádky.



Tak jsem aspoň nakoupila něco petrklíčů a narcisek. Loňská hyacintka měla pocit, že nesmí zůstat pozadu, a rozhodla se pořádně to rozbalit.




Dopřála jsem jí aspoň nový háčkovaný obal.

I tak to ale chtělo ještě nějak doplnit...



A stačily k tomu tyhle nádherné zápichy z Lidlu. Velké...



... a malé. Do květináčků, do váziček... Za pár korun spousta parády...



... a k tomu ještě veselé pruhované ubrousky a obrázkové papírové košíčky na mufinky z DM drogerie...



... které si vylepšíme zdobícími tubičkami. Děti už se na to moc těší. To se budeme míííít...

Stačí pár barevných veselých maličkostí a hned je i to panelákové jaro krásnější!

HEZKÝ VEČER!

Řekli...

"Ženy že nemají smysl pro humor? Stačí se rozhlédnout kolem sebe. Většina manželů je jasným důkazem toho, že vtip nám rozhodně nechybí!"

(Donna Leon, spisovatelka)


27. března 2012

Projekt se srdcem


Na Zlatého kulíška jsem narazila náhodou, když jsem na internetu hledala návody, nebo spíš rozměry oblečků pro nedonošená miminka. Protože se mi doma průběžně povaluje celkem dost zbytků, řekla jsem si, že by bylo fajn po všech těch dekách, obháčkovaných piksličkách a taškáchnacokoli z nich vyrobit také něco užitečnějšího.
Zlatý kulíšek pořádá občanské sdružení Nedoklubko. Toto sdružení vzniklo před dvaceti lety při  perinatologickém centru pražské podolské porodnice (ÚPMD). Navazuje na činnost neformálního klubu rodičů nedonošených a rizikově narozených dětí.



Nedoklubko se snaží, a musím říct, že podle mě velmi úspěšně, zvednout povědomost české veřejnosti o problematice nedonošených a rizikově narozených dětí a jejich rodin ve společnosti, zlepšit péči, zpřístupnit rodičům nejen těchto dětí potřebné informace a hlavně podpořit psychicky rodiče, kteří po předčasném nebo rizikovém narození svého děťátka procházejí velmi bolestným obdobím. A pro nás, kteří jsme to nezažili, jen velmi velmi těžko představitelným.


Cílem Zlatého kulíška je vyzdvihnout práci všech dobrovolníků, kteří pro nedonošená miminečka vyrábějí různé nedostatkové pomůcky a oblečky, které ta „zrníčka“ můžou potřebovat.
Nápad na Kulíška vzešel od paní Radky Dúcké z Tlumačova, která sama napletla spousty oblečků pro několik nemocnic v celé republice.

 Balíčky zaslané do letošního ročníku Zlatého Kulíška

Tak jsem si řekla, proč se vlastně nepřipojit. Jedna mini čepička je hotová do hodinky, párek minibotiček či miniponožtiček tak za dvě. Postupně jsem se propracovala až k háčkovaným dečkám. Sice zaberou víc času, ale neuvěřitelně hřeje ten pocit, pro koho to vlastně děláte. A ten nic na světě nevyváží.
Kdybyste se také chtěli připojit, všechny rady, tipy a informace najdete na stránkách  http://zlaty-kulisek.nedoklubko.cz/. Nejen o samotném Kulíškovi, ale také o potřebných věcech, použitelných materiálech, velikostech atd. atd. A hlavně o práci dobrovolníků, kterých není nikdy dost...
Já už jsem se připojila, tady je moje první zásilka. Dostane jí nemocnice v Ostravě. Děkuji koordinátorce projektu, paní Romaně Ĺuptáčikové z Chrásti nad Sázavou, za poskytnuté logo a souhlas s uveřejněním informací o Kulíškovi.


Zlatý Kulíšek započal svou historii v roce 2011. V lednu 2012 začal druhý ročník, který bude trvat celý rok. Držím palce, ať není poslední. Ať trvá tak dlouho, jak bude potřeba. Nebo aspoň do té doby, dokud budou nedonošeňátka a rizikáčci přicházet na svět.
Ve svém podtitulu má Zlatý kulíšek „soutěž“. Pro mě to ale není soutěž. Pro mě je to  „projekt se ♥ “.

KRÁSNÉ JARO!


26. března 2012

Letní vs. zimní čas



Miluju jaro, hodně moc. Ale jedno na něm z hloubi duše nenávidím: změnu času.

V sobotu jsme se časově posunuli. O hodinu dopředu. Prý z důvodu energetických úspor.



Blbost, pravím já.

Ta úspora je podle posledních výzkumů minimální (do 1%), náklady spojené s posunem času ji mnohonásobně převyšují. Také dochází k absurditám, kdy při časovém posunu může některá událost skončit dříve, než začala.

Vzhledem k tomu, že mi s postupujícím věkem tato „časově-energeticko-podnikatelsko-nevímcoještě úspora“ leze čím tím víc na nervy, klikla jsem na Wikipedii a našla si něco z historie přechodu mezi zimním a letním časem, abych věděla, proč a koho za to nemám a nikdy nebudu mít ráda.

Nám vlastní je původní zimní čas, který u nás platí od poslední říjnové neděle do poslední březnové soboty.

„Princip podobný letnímu času se asi poprvé objevil roku 1784 v dopise Benjamina Franklina vydavatelům časopisu Journal of Paris. Dopis však byl míněn ironicky, Franklin nenavrhoval zavedení letního času, ale aby lidé vstávali i chodili spát dříve, čímž by lépe využili denní světlo.“

První vážně míněný návrh na zavedení letního času učinil londýnský stavitel William Willett roku 1907 ve své eseji The Waste of Daylight. Ačkoli se mu podařilo přesvědčit i jednoho z britských poslanců, návrh se nepodařilo prosadit.“ (zdroj Wikipedie)

U nás byl letní čas zaveden už za Rakouska-Uherska a to v roce 1916. Tehdy trval od 30.4. do 1.10. V říších Rakouska-Uherska se uplatňoval do roku 1918, kdy staré mocnářství padlo.

Znovu byl letní čas zaveden za Protektorátu v roce 1940 a trval bez přerušení (!) od 1.4.1940 do 4.10.1942. Dále v pak v letních měsících let 1943-1945. Na přelomu roku 1946 byl zaveden také čas zimní, kdy se čas „posunul“ o jednu hoďku dozadu. Tento posun vzad je zřejmě světovým unikátem, vláda jej tehdy schválila pouhé čtyři dny před zamýšleným zavedením této změny…

Každoroční letní čas byl u nás zaveden až v roce 1979. Od roku 1996 byl letní čas o jeden měsíc prodloužen, nyní trvá až do posledního říjnového víkendu, nyní tedy trvá sedm měsíců. (zdroj Wikipedie)

No, aspoň něco.




Někde jsem četla, že tyto časové posuny nejhůře snášejí děti a staří lidé.

Hm, tak to by mě zajímalo, do které skupiny patřím já. U nás doma je to přesně naopak: babičkám a dědečkovi je to pumpička, bo jsou povětšinou v důchodu, a děti se přecvaknou jak mávnutím kouzelného proutku.

Nejhůř to snáším já, ta uzmutá hodina mi chybí… Bude chybět… Dlouho… Hodně dlouho… Aspoň dva týdny… Pak se buď přizpůsobím, nebo si vezmu prášek na spaní, abych usnula o tu hodinu dřív, o kterou musím ráno dřív vstát... Anebo se zase přizpůsobím… Jako každý rok… Nic jiného mi nezbude. Jako každý rok…

Krásné jaro a snášejte to líp než já!


25. března 2012

Barevná háčkovaná vajíčka




Velikonoce jsou téměř tady a tak myslím, že neškodí si domov trošku vyzdobit. Tato jednoduchá háčkovaná vajíčka zvládne i začátečník.

Jsou celá háčkovaná pouze krátkými sloupky, háčkují se stále dokola, řady neukončujeme ani nezačínáme. Barvy měníme podle libosti i uprostřed řady.

Použila jsem směsové příze Kája a Kačenka, jednak se dají sehnat v nádherných jasných jarních barvách a jednak jsou silnější, takže práce rychle přibývá. Mě trvá jedno barevné pruhované vajíčko se vším všudy necelých 30 minut.

Dále potřebujete ještě háček č. 4 (mm) na vlnu, silnou jehlu s velkým ouškem a tupou špičkou, polyesterové vlákno na vycpání vajíčka (já jsem si pro tyto účely koupila v Jysk obrovský Basic polštář v akci za 25,-, ale můžete použít i polštář vyřazený, který jste předtím vyprali, nebo výplň ze staré hračky) a korálky, knoflíčky a jiné podobné ozdůbky na zdobení.

Než začneme, tady jsou vysvětlivky použitých sloupků:

PO - pevné oko
ŘO - řetízkové oko


KS - krátký sloupek (háčkem vpíchneme do oka, nahodíme přízi, protáhneme - na háčku jsou dvě oka, znovu nahodíme a přízi protáhneme oběma oky na háčku)

2KSv1 - sháčkujeme dva sousední KS: háčkem vpíchneme do oka, nahodíme přízi a protáhneme, na háčku máme dvě oka; háčkem vpíchneme do dalšího oka (sousedního), nahodíme a protáhneme, na háčku máme tři oka; znovu nahodíme a přízi protáhneme všemi třemi oky na háčku - sháčkovali jsme dva sousední KS.


Začneme na 2 ŘO.


1. řada: do 2.ŘO od háčku vháčkujeme 8KS, řadu neukončujeme PO, pokračujeme 2. řadou
2. řada: (1KS do násl. 3 ok, do 4. oka 2KS) opakujeme dokola (+2 KS = 10 KS)
3. řada: (1KS do násl. 4 ok, do 5. oka 2KS) opakujeme dokola (+2 KS = 12 KS)
4. řada: (1KS do násl. 2 ok, do 3. oka 2KS) opakujeme dokola (+ 4 KS = 16 KS)
5. řada: (1KS do násl. 3 ok, do 4. oka 2KS) opakujeme dokola (+ 4 KS = 20 KS)
6. řada: KS dokola, bez přidávání (20 KS)
7. řada: (1KS do násl. 4 ok, do 5. oka 2KS) opakujeme dokola (+ 4 KS = 24 KS)
8. řada: KS dokola, bez přidávání (24 KS)
9. řada: (1KS do násl. 10 ok, násl. 2KSv1) opakujeme dokola (- 2 KS = 22 KS)
10.řada: (1KS do násl. 9 ok, násl. 2KSv1) opakujeme dokola (-2 KS = 20 KS)
11.řada: (1KS do násl. 8 ok, násl. 2KSv1) opakujeme dokola (- 2 KS = 18 KS)
12.řada: (1KS do násl. 1 oka, násl. 2KSv1) opakujeme dokola (- 6 KS = 12 KS)


Po uháčkování 12. řady vajíčko pevně vycpeme polyesterovým vláknem. Buďte pečliví a vycpávejte rovnoměrně, aby se vajíčko co nejvíce podobalo skutečnému.

13. řada: 2KSv1 dokola, dokud se vajíčko nahoře neuzavře.

Přízi ukončíme PO a zatáhneme pomocí jehly případný zbylý otvor. Konec příze zapravíme pomocí jehly do středu vajíčka.

Na zavěšení můžeme přiháčkovat řetízek.

Vajíčka můžete háčkovat pruhovaná či jednobarevná a zdobit výšivkou, korálky nebo knoflíčky. To už je na vaší fantazii.

KRÁSNÉ JARO A HÁČKU ZDAR!


24. března 2012

Háčky a jehlice

Celkem často se mi v mailu objevují téměř zoufalé zprávy od maminek, které někde viděli nějaké moje háčkované či pletené dílo, chtějí také začít plést či háčkovat, ale po smělém vstupu do galanterie je zcela uzemní prostý dotaz prodavačky: "A chcete háček na vlnu nebo na přízi?"


Docela jejich rozrušení, hraničící s panikou, chápu. Nemít doma už letitou zásobu drátů na pletení a háčkování všech velikostí, barev a délek, byla bych na tom úplně stejně.


Proto myslím nebude od věci začít tímto prostým úvodem: vysvětlit rozdíly mezi háčky na vlnu a háčky na přízi, popsat různé druhy háčků a jehlic a k čemu slouží.



Háčky




Háčky obecně rozdělujeme na háčky na vlnu a háčky na přízi. Háčky na vlnu mohou být s tzv. ručkou (většinou plastová rukojeť nasazená na kovový háček) nebo bez ní. Vyrábějí se většinou ze směsí lehkých kovů, z plastu nebo ze dřeva/bambusu. Ten se používá často při výrobě háčků velkých velikostí. Háčky na přízi jsou vždy s ručkou, protože vlastní háček je velmi slabý a špatně se drží. Osobně mám několik starých kovových háčků bez ručky po prababičce, která s nimi háčkovala naprosto bombastické krajky, ale pracuje se s nimi velmi obtížně a brzy od nich bolí ruce. Prababičce tímto skládám obrovskou poklonu za to, co s nimi dokázala.




Háčky na přízi jsou háčky určené k háčkování slabými přízemi typu Sněhurka, Monika či Perlovka. Jejich číslování začíná "0" (nula) a se zvyšujícími se čísly jejich síla klesá. Číslují se po dvou (tj. 0, 2, 4, 6).


U háčků na vlnu je tomu naopak: čím vyšší číslo, tím silnější háček. U těchto háčků znamenají udávaná čísla sílu v mm (občas se na háčku tato zkratka objeví), číslují se vždy po půlkách (tj. 2, 2.5, 3 atd.).


Tyto háčky se vyrábějí krátké, jejich délka při držení jen o kousek přesahuje hranu ruky.





Dřevěný/bambusový háček se většinou vyrábí ve velikostech 6-12 (mm).


Existují ovšem ještě háčky na tzv. tuniské háčkování. Tyto háčky mají přibližně stejnou délku jako dlouhé pletací jehlice, protože při tomto způsobu háčkování zůstavají všechna oka uháčkovaná v jedné řadě na háčku. Více o tomto způsobu háčkování si můžete přečíst třeba na http://valinka.wz.cz/2010/09/Tuniske-hackovani.html#foto . Najdete tam i Školu tuniského háčkování.




Mezi háčky ovšem patří i tento nevšední kousek. Je vhodný k vplétání či vháčkování jiné barvy do vzoru, nebo opravení puštěného oka při pletení. Tento háček se používá i pro výrobu ručně vázaných koberců TAPIKO.


Jehlice


Pletacích jehlic je opět několik druhů.





Nejznámější a nepoužívanější jsou tzv. dlouhé přímé pletací jehlice. Na koncích jsou opatřené tzv. zarážkou, která pletená oka udrží na jehlici a může být buď rovnou součástí jehlice a je nesnímatelná, nebo nasazovací, kterou lze sundat - viz obrázek (nevím, zda to bylo původním záměrem výrobců, ale ani u jednoho z mých zhruba dvaceti párů jehlic nedrží tato patka napevno, jde v pohodě sundat).




Jehlice se vyrábí v závislosti na své síle kovové, plastové či dřevěné/bambusové.




Často se můžete setkat také s tzv. kruhovými jehlicemi: jedná se o dvě krátké kovové či plastové jehlice spojené pružným plastovým lankem. Tyto jehlice jsou vhodné pro pletení do kruhu a pro pletení při velkém počtu ok, např. dek a přehozů, kdy běžné přímé jehlice už na počet ok nestačí.



Další typem přímých jehlic jsou tzv. jehlice ponožkové, které se prodávají v sadě po pěti kusech. Pletení na nich se vám může zdát obtížné, protože se při pletení používají vlastně všechny jehlice. Ale opak je pravdou, jsou výborné na pletení nejen ponožek, ale i čepiček, nákrčníků a jiných podobných "tunelů".



Ač se to může zdát zvláštní, i toto jsou pletací jehlice. Nejsou pletacími v pravém slova smyslu. Říká se jim také vzorovací, pomocné či křivé. Slouží k převedení a udržení ok při vyplétání barevných ploch, při křížení copánkových vzorů apod.


No, snad jsem na žádný ten motací drátek nezapomněla. Pokud byste měli pocit, že ano, napište mi to klidně do komentářů. Polepším se. Děkuji.


Příště se vrhnu na příze a vlny, pokusím se vysvětlit rozdíly a poradit, který materiál je na co vhodný.


Teď jdu péct jablečný koláč, aby měly děti odpoledne do čeho kousnout a nebyla jsem to já.


KRÁSNÝ VÍKEND!