29. listopadu 2012

Háčkované adventní ponožtičky

Po tom, co jsem před týdnem na blog píchla fotky svých adventních fusekliček pro děti, přišla mi velká spousta mailů s prosíky o návod.

Psát to každému zvlášť by bylo asi (asi určitě) nad moje síly, tak to raději rychle píšu a vkládám pro všechny sem.


Háčkovala jsem dvě velikosti, 23 malých ponožtiček na 1.-23. prosince a jednu velkou, pro větší dáreček na Štědrý den.

Ponožky se háčkují od špičky, přes nárt a chodidlo. Potom se uháčkuje samotná pata, která se sháčkuje, a nakonec přes sháčkovanou patu a nárt háčkujeme holenní část, kterou zakončíme poutkem.

POTŘEBUJEME:
  • zbytky barevných přízí pro háček č. 4-4.5mm (Kačenka, Kája, Lisa, Detroit, Elian...)
  • háček č. 4-4.5mm
  • korálky, knoflíčky, bambulky na zdobení
  • silnější jehlu s větším ouškem na zatažení volných konců přízí

MALÉ PONOŽTIČKY


1.ř.: 4 řet.oka spojit pev.okem do kroužku

2.ř.: 1 řet.oko,10 kr.sloupků do kroužku ze 4 řet.ok, spojit pev.okem do prvního řet.oka = 10 kr.sloupků

3.ř.: 1 řet.oko, do každého sloupku z před.řady 2 kr.sloupky, spojit pev.okem do prvního řet.oka = 20 kr.sloupků

4.ř.: 1 řet.oko, do každého sloupku z před.řady 1 kr.sloupek, spojit pev.okem do prvního řet.oka = 20 kr.sloupků

5.-11.ř.: zopakovat 4.řadu

Máme hotovou špičku a nárt/chodidlo.

Pokračujeme patou.

12.ř.: 1 řet.oko, 10 kr.sloupků, 1 řet. oko, práci otočit (zbývajících 10 ok=nárt odložíme, přes ně nyní háčkovat nebudeme!)

13. 17.ř.: zopakovat 12.ř. (pata má celkem 6 řad po 10 kr.sloupcích)

Patu přeložíme podélně napůl z rubu a za oka poslední řady sháčkujeme pevnými oky k sobě. Ukončíme přízi, odstřihneme, zapošijeme a otočíme do rubu. Sháčkovaný šev musí směřovat dovnitř ponožky.

Pokračujeme holenní částí.

Vpíchneme háčkem doprostřed švu v zadní části paty a hodíme přízi. Uháčkujeme 1 řet. oko.

18.ř.: Pokračujeme z boku paty, kde uháčkujeme 6 kr.sloupků, dále přes nárt, kde uháčkujeme 10 kr.sloupků (těch odložených), a přes druhou půlku paty, kde opět uháčkujeme 6 kr.sloupků. První kruhovou řadu holenní části ukončíme pevným okem do prvního řet.oka. Máme celkem 1 řet.oko + 22 kr.sloupků.

19.-32.ř.: zopakovat 18.ř. (holenní část má celkem 15 řad po 22 kr.sloupcích).

Můžeme přiháčkovat poutko na zavěšení: po uháčkování poslední řady a spojení do pev.okem do prvního řet.oka přizi neukončujeme, ale uháčkujeme cca 18 řet.ok, která připojíme pev.okem do stejného oka, jako jsme končili posl. řadu kr.sloupků. Práci ukončíme, přízi odstřihneme a cik cak zatáhneme do rubu ponožky.



Můžeme střídat podle libosti barvy, nakonec ozdobit knoflíčkem, bambulkou nebo korálky. Vše podle vaší fantazie a potřeb.



VELKÁ ŠTĚDROVEČERNÍ PONOŽKA


1.ř.: 4 řet.oka spojit pev.okem do kroužku

2.ř.: 1 řet.oko,10 kr.sloupků do kroužku ze 4 řet.ok, spojit pev.okem do prvního řet.oka = 10 kr.sloupků

3.ř.: 1 řet.oko, do každého sloupku z před.řady 2 kr.sloupky, spojit pev.okem do prvního řet.oka = 20 kr.sloupků

4.ř.: 1 řet.oko, *do dalšího oka 1 kr.sloupek, do dalšího oka 2 kr.sloupky *, mezi * zopakovat až do konce řady = 30 kr.sloupků

5.- 16.ř.: zopakovat 4.ř.

Máme hotovou špičku a nárt/chodidlo.

Pokračujeme patou.

17.ř.: 1 řet.oko, 15 kr.sloupků, 1 řet. oko, práci otočit (zbývajících 15 ok=nárt odložíme, přes ně nyní háčkovat nebudeme!)

18.-26.ř.: zopakovat 12.ř. (pata má celkem 10 řad po 15 kr.sloupcích)


Patu přeložíme podélně napůl z rubu a za oka poslední řady sháčkujeme pevnými oky k sobě. Ukončíme přízi, odstřihneme, zapošijeme a otočíme do rubu. Sháčkovaný šev musí směřovat dovnitř ponožky.

Pokračujeme holenní částí.

Vpíchneme háčkem doprostřed švu v zadní části paty a hodíme přízi. Uháčkujeme 1 řet. oko.

27.ř.: Pokračujeme z boku paty, kde uháčkujeme 8 kr.sloupků, dále přes nárt, kde uháčkujeme 15 kr.sloupků, a přes druhou půlku paty, kde opět uháčkujeme 8 kr.sloupků. První kruhovou řadu holenní části ukončíme pevným okem do prvního řet.oka. Máme celkem 1 řet.ok + 26 kr.sloupků.

28.-48.ř.: zopakovat 25.ř. (holenní část má celkem 22 řad po 26 kr.sloupcích).

Opět můžeme přiháčkovat poutko na zavěšení: po uháčkování poslední řady a spojení do pev.okem do prvního řet.oka přizi neukončujeme, ale uháčkujeme cca 18 řet.ok, která připojíme pev.okem do stejného oka, jako jsme končili posl. řadu kr.sloupků. Práci ukončíme, přízi odstřihneme a cik cak zatáhneme do rubu ponožky.

A teď jen vydržet a uháčkovat potřebný počet ponožtiček. U nás 2 x 24, takže o zábavu postaráno. Ale už mám skoro hotovo, finišuju s tou poslední štědrovečerní, pak už jen naplnit, pověsit a hlídat děti, aby byly poctivě a braly si opravdu jen jeden dárek každý den!


Pokud už letos nestihnete, tak napřesrok určitě!

KRÁSNÉ ADVENTNÍ TVOŘENÍ!



26. listopadu 2012

8 x 11 = 11 :o)



Jak jste nemohli nepostřehnout, v minulých dnech se mezi blogy rozšířila akce jménem "11".

Jedná se vlastně o takovou zvídací štafetu.

Pochybuju, že se v tom našem malém virtuálním rybníčku najde někdo, kdy by o ní neslyšel nebo do ní nebyl rovnou nominován.

Myslela jsem, že uniknu, a dělala tak trošku mrtvého brouka.

Ale mám fakt smůlu. Nebo spíš štěstí? Asi to druhé, protože se mi během pár dní sešlo několik nominací od opravdu skvělých žen :o), proto ten ryze nematematický název příspěvku.

Tady jsou a já jim chci tímto moc moc poděkovat, protože jsem získala dojem, že o mě někdo stojí. Že chce vědět, kdo jsem, že mu nestačí spokojit se jen s těmi pár řádky a obrázky, které se mi sem tam uráčí na svoje stránky píchnout.

Jmenovitě proto děkuju:










A jaká že jsou vlastně pravidla tohoto vpravdě vědomostního kvízu:

1. kápnout božskou na 11 otázek nominujícího
2. prásknout na sebe 11 maličkostí ze života
3. v potu tváře vyplodit nových 11 otázek
4. a konečně najít a nominovat dalších 11, kteří pokud možno ještě nebyli nominováni.

A oplatky se nepečou (pro ty, kdo nehráli nikdy na babu, to znamená, že nelze nominovat toho, kdo nominoval vás, tedy nevracet štafetový kolík o krok zpět).

Upřímně, při představě toho, že bych měla poctivě zodpovědět všechny otázky všech svých milých nominovatelů, se mi orosil celý člověk.

Snad neporuším daná pravidla, když si od každé nominovatelky vyberu jen pár otázek, aby mi to hodilo tu kýženou jedenáctku.

Takže Šárko: 1. Co Ti zaručeně zvedne náladu, že se musíš hned usmát?
Je to asi otřepané, ale lidská blbost. Ta mě nikdy nepřestane bavit. Hlavně proto, že i já mám občas "své dny". V poslední době se řehtám jak kobyla v podstatě denně při jízdě metrem, kdy spousta majitelů chytrých telefonů se čtyřiadvacetihodinovým super rychlým a výkonným internetem stále ještě nepochopila, že v podzemní FAKT nejni signál a že FAKT nemá cenu do telefonu bušit, až z něj lítají jiskry, a řvát na celý vagon "Do prdele, jsem zas bez signálu!"... jo, i nejmazanější zařízení světa je jednomu na prd, když je offline.
2. Nejoblíbenější vánoční cukroví
Od mojí maminky. VŽDYCKY voní láskou.

Věrko: 2. Moje nejblíbenější květina?
Všechny, co jsou darované z lásky a rozsvítí mi den. Někdy je to růže, jindy sedmikráska či v poslední době dcerou tolik oblíbený a jako z posledních venku kvetoucí řebříček obecný.
3. Jaké jídlo nejraději vaříš?
Há, tak tato otázka mě upřímně rozesmála, na tu musím odpovědět: takové, které je hotové do 10 minut a naší rozežrané rodině vydrží alespoň dva dny, abych nemusela stát několikrát denně u sporáku.

Ilonko: 4. Co Tě přimělo z založení Tvého blogu?
Kdysi jsem byla členem početné komunity na Mimibazaru, kde jsem poznala i několik z vás. Mimibazar bohužel v posledních měsících, ne-li letech, nasákl velmi nezdravou a nepříjemnou atmosférou, plnou zášti, nepřejícnosti a závisti. Proto jsem se rozhodla si vytvořit svůj vlastní koutek, kde si budu moct psát, co chci, a nebudu se muset nikomu zodpovídat z toho, proč to tak je. A musím říct, že to byla sice dlouhá cesta, ale skvělá volba, protože jsem tu našla úžasné lidi, se kterými si mám vždycky co říct a se kterými můžu sdílet svoje slasti i strasti.
5. Čemu nedokážeš odolat?
Jo, tak to je slovo do pranice: dobrému jídlu a čokoládě. S přibývajícím počtem dětí a let se tato kombinace stala vražednou a na kilech mi přidávající. Zjistila jsem, že když je FAKT KRIZE, tak ten háček odložit už umím. Ale dobré čokoládě neodolám asi nikdy. Možná, kdyby šlo o život... hm, ale asi ani tehdy ne :o).

Adrianko: 6. Hory nebo moře?
Obojí, pokud možno těsně vedle sebe.
7. Věříš v něco a neptám se, jestli jsi věřící. Prostě v něco, na něco...
Věřím. Protože člověk víru potřebuje. Potřebuje jí jako životní jistotu. Já věřím na dobré lidi; na nezkaženost světa; že každé ráno vyjde slunce a večer zase zapadne; že se dožiju úctyhodného stáří ve vší pokoře a slušném zdraví; věřím, že než přijde onen "definitivní" konec, všichni v sobě najdeme to nejlepší, co v nás je, a předáme to dál.

Rijo: 8. Ideální den
Moc krásná otázka. Můj ideální den. Nejdřív mě napadl den s háčkem. V koutečku, v klídku, aniž by mě někdo vyrušoval nebo zlobil. Ale pak mi naskočilo červené světýlko: ty mameluku, co to plácáš! Vždyť přece ideální den je KAŽDÝ DEN, kdy je nám dobře, kdy jsme zdraví, kdy máme kolem sebe ty, které milujeme, kdy se můžeme těšit z radostí všedního dne! Takový den je podle mě IDEÁLNÍ.

Helčo: 9. Eště slúži vysávač?
Více než aktuální otázka, ta mě dostala do kolen :o). Slúži i neslúži, neřád, už je mu pár let a má službu několikrát v týdnu, takže nám ten provoz dává už pořádně sezřat. Přesně den po dvouleté garanci odešel elektrický klepací kartáč na koberce. Za dva roky na to praskla druhá hubice na vysávání. Před rokem odešla spojovací část mezi pružnou hadicí a kovovou trubkou a včera mi ulítllo plastové regulovátko délky té kovové trubky. Ale jinak je to v podstatě super stroj!

Maruško: 10. Máš doma nějaké zvířátko?
Mám tři: manžela a dvě děti :o).

Věrko: 11. Jsi pověrčivá?
Strašně, jako stará bába. Ale snažím se si spoustu věcí vysvětlit, proč ty pověry vznikly, kde se vzal např. pátek třináctého atakdále. Někdy se mi to poštěstí, někdy ne, o to je pak moje pověrčivost ještě horší.

No, tak to by bylo.

A teď na sebe něco prásknout. Tak co bych tak...

1. Měřím 172 cm a vážím... no moc. Posledních 13 let bojuju se svým BMI, víceméně marně.
2. Jsem maniak: čokoládový, háčkovací, nakupovací. Jak mě něco z toho chytne, utíkejte!
3. Jsem šťastná z blbostí, jakože na sebe konečně seženu módní obuv ve vel.39, protože většina dnešní "mládeže" začíná na vel. 40.
4. Stále sním o tom, až budu "velká": že budu princezna, pro kterou si přejede princ na bílém koni, a která bude mí svůj nádherný zámek. Princezna už asi nebudu, princ už dávno přijel (v bílém autě) a na svůj vysněný zámek stále ještě čekám. Ale přece si nedám brát svoje sny jen proto, že už je mi ...cet pryč! Člověk by měl snít celý život...
5. Miluju džíny, mám ve skříni asi desatery a k tomu pocit, že je to pořád málo.
6. Nesnáším vedro. Jak jde venku teplota nad 25°C, musím zalézt někam pod zem, abych přežila. Což jde jen velmi těžko, takže léto v podstatě proumírám.
7. Jsem pyšná na to, že se mi v šestnácti poštěstilo složit státní zkoušku ze psaní strojem a můžu v práci oslňovat svojí psací rychlostí a schopností zároveň psát a zároveň komunikovat se šéfem, aniž bych koukala na to, co píšu, což ho mírně řečeno vytáčí, protože si je vědom skutečnosti, že chlapům není, na rozdíl od žen, dána vlastnost zvládnout dvě věci naráz.
8. Ráda vařím a peču pro ten svůj nezbedný pytel blech, protože jsou to vesměs vděční strávníci.
9. Ráda dostávám dárky, dovedu se na ně těšit jako malý dítě.
10. Miluju boty: musím mít na každou sezónu aspoň tři čtyři páry, pokud je jich pět, šest, sedm, ještě lépe. Ráda je střídám a možná, nebo hlavně díky tomu mám ve svém věku 40+ stále celkem zdravé nohy, nezborcené klenby a nekladívkové klouby.
11. Miluju svůj blog, který je hlavně o tvoření, a mám ráda vás všechny, kteří ho navštěvujete, hojně komentujete moje příspěvky, chválíte moje dílka a sdílíte se mnou všechny moje radosti i strasti. A za to vám moc děkuju.

Teď bych měla vymyslet svých 11 otázek a nominovat 11 blogů, které pokud možno ještě nominovány nebyly. Mno, tak to bude už asi větší fuška.

Moje otázky pro vás:

1. Jak se dneska vede?
2. Máte doma blechy?
3. Jak myslíš, že to vypadá v č(Č)udu?
4. Umíš psát na stroji zrcadlově?
5. Kolikrát jsi propadl/a ve školce?
6. Snědl/a bys švába?
7. Jak daleko od sebe máš uši?
8. Prdíš často?
9. Co by se ti stalo, kdybys udělal/a salto vzad?
10. 你怎麼樣?Dokážeš to přeložit?
11. Máš chuť mě po všech těch otázkách zabít?

A tady jsou mnou nominované blogy:

1. Ditka http://u-ditus.blogspot.com/
2. Simča http://mischmaschbysimona.blogspot.cz/
3. Januša http://janusina.blogspot.cz/
4. Mišulín http://mi-mo-ska.blogspot.cz/
5. Míša http://chezmadalen.blogspot.cz/
6. Martinka http://martiaa.blogspot.cz/
7. Janička http://66jana.blogspot.cz/
8. JanulaC http://janac-projekt365.blogspot.cz/
9. Mia http://farmmia.blogspot.cz/
10. Zuska http://zuska7.blogspot.cz/
11. Ajka http://ajka-uajky.blogspot.cz/

Doufám, že si kvůli mým otázkách na mě někdo někde nepočká a nemajzne mě něčím přes hlavu :o).

Pokud jste dočetli až sem, chválím vás a děkuji.

HEZKÝ VEČER!





23. listopadu 2012

ADVENTNÍ FUSEKLIČKY

Advent buší na dveře a já se na něj poctivě už dva měsíce připravuju.

Každý rok dětičkám vymýšlím různé formy adventní kalendářů; nejdříve to byly sladkůstky zabalené v papíru a navázané na obyčejný režný provázek. Dítko si každý den odstřihlo dáreček a rozškubalo papír, který posléze rozneslo v mikroskopických částech po celém bytě.

Pak nadešla fáze látkových pytlíčků, protože mě to věčné balení nezabalitelných sladkostí typu lízátko přestalo bavit.

Po pár letech pozbyly pytlíčky na originalitě a chtělo to vymyslet něco onačejšího.


Letos nastoupily zbytky vln a začala jsem háčkovat fusekličky. Velikost tak akorát na jedno kindervajíčko. Každá štulpnička jiná. Zdobená knoflíčkem, kytičkou, výšivkou, bambulkou. A ta poslední, štědrodenní, pořádně veliká. Pro dáreček alá generálka na štědrý večer.



Jen co jsem těch 24 kousků doplichtila a narovnala je do komínků, došouralo se starší dítko s očima smutného štěněte (při jeho výšce 180 cm to bylo celkem komické) a pravilo: "Maminko, já bysem chtěl taky..." "Co, taky..." "Taky ty fusekle." "Dyk jich máš plný šuple!" "Ale do nich se nedaj dát dárky!" A jo ták, matko nedovtipná!

Tak ještě jednou 24. Ale tentokrát trošku víc do pubertova. Synův požadavek na výběr barev neveselý: červeno-černé. No zkuste z toho vymyslet 24 vzorů! Snažím se, seč můžu, ale už vidím červeno-černé pruhy i ve snu.

Ještě mi schází čtyři, došla vlna.V pondělí musím chtě nechtě na nákup. Mám to jen tak tak, prvního je už příští sobotu.



Musím se ještě pochlubit: přede dvě týdny jsem si v Lidlu koupila za 33 Káčé cibulku hyciantky (má být růžová, no, huvidíme) se skleničkou. Už vydatně pouští kořínky a z cibulky se začíná drát zárodek lístků. Jsem zvědavá, jestli to spolu dotáhneme až do finále.


 Zatím sedí na severním okně pod kornoutkem, snaží se růst a udělat mi radost.


Hezký páteční večer!



22. listopadu 2012


Tuhle žlutou potvůrku jménem Oncidium jsem dostala k narozeninám před třemi lety. Byla nádherně nakvetlá, upravená v malém květináčku, vysoký okvětní stvol byl plný květů i ještě nerozvitých poupat.

V teplém panelákovém bytě ovšem všechna poupata velmi rychle vykvetla, odkvetla a záhy opadala. Za měsíc bylo po parádě.

Dlouho se nic nedělo. Květinku jsem podle návodu pečlivě zalévala, rosila, hnojila, přesazovala, prosila, nadávala, slibovala, vyhrožovala.

Zvysoka na mě kašlala. Když do mého vrchovatého hrnečku dopadla ona pověstná kapka a hrneček přetekl, putovala milá krasavice, teplomilná neteplomilná, na okno do ložnice na severní stranu. V létě v zimě na ní proudil horký i ledový vzduch a to jako by jí náramně svědčilo. Vyrazila spoustu vzdušných kořenů i nových pahlíz, ale po květech ani památky.

Terorizovala mě svojí nevšímavostí k mé péči tři roky.

Letos v září mě odměnila. Z jedné novější hlízy vyrazil. Okvětní stvol. Málem jsem se z toho radostí opila.

Za měsíc ovšem vyrazil z jiné hlízy druhý.

A za další dva týdny třetí.

Jako by mi chtěla ty tři roky vynahradit. Za každý rok jeden stvol.

Postupně nakvétají a okno zaplňují žlutou září.

Každý den jí chodím pozorovat, sbírám odkvetlé a opadané kvítky, culím se na ní jak ťululum a jsem nadšená a spokojená.


Nikdy mě nepřestane fascinovat dokonalost těch drobných kvítků, vysoustružená těmi nejdokonalejšími nástroji, kterými příroda disponuje.




KRÁSNÝ ROZKVETLÝ DEN!




21. listopadu 2012



Český rozhlas ve spolupráci se společností Tango Havlíčkův Brod v.o.s. letos pořádá už 14. ročník celorepublikové sbírky hraček ve prospěch dětí s různými handicapy.

Jsou to dva dny, co jsem o ní slyšela v dopoledním vysílání Radiožurnálu.

A hned jsem se musela na internet podívat na podrobnější informace. Na těchto stránkách najdete všechno, co se sbírky týká. Seznam zapojených dětských domovů a center pro handicapované, ale i obrovskou databázi dětí a jejich přání. Čítá neuvěřitelných 1881 dětí a jejich 3762 přání.

Řeknu vám, stačilo mi přečíst si pár řádků a už se mi hrnuly slzy do očí. Kdybych mohla, hned bych si všechny ty děti vzala domů.

Po asi dvou hodinách pročítání celé databáze jsem si nakonec vybrala pětiletou Natálku se sociálním handicapem z dětského domova v Boskovicích, která moc ráda maluje a moc si přeje kabelku s Hello Kitty. Vybrala jsem jí tu vybarvovací "Color me". Snad bude mít radost. A přidala jsem jí i jedno ze svých háčkovaných srdíček s kytičkami.



A pak ještě osmnáctiletou Veroniku z DDS ve Slatiňanech s mentálním handicapem, která miluje jízdu na tříkolce a moc si přeje sadu kosmetiky. Té jsem vybrala tuhle krásnou sadu od Palmolive. Snad bude také spokojená.

V pátek mám v práci volno, jedu s dětmi na alergologii, tak se potom osobně stavíme v Českém rozhlase v Římské v Praze 2 a dárečky odevzdáme.

Snad jim tak aspoň maličko vánoce vylepšíme a dáme jim pocit, že na někdo myslí.

A co vy, nepřidáte se k nám taky? V databázi je ještě spousta dětí bez dárku!

Vaše,



18. listopadu 2012

BEZPRSŤÁČKY


Jsem tu se slíbeným návodem na háčkované rukavice bez prstů, jen s krytím palce.

Rozměr hotových bezprsťáčků:
- obvod lemu 18 cm
- obvod palce 9 cm
- obvod dlaně nad palcem 19 cm
- celková délka 20 cm.

Potřebujete-li větší, dá se to pořešit silnějším háčkem a silnější přízí, a naopak.


Háčkovala jsem z turecké příze NAKO Colormatic, sehnala jsem jí v galanterii manželů Pacákových na Sofijském náměstí v Praze Modřanech. A k tomu háček č. 4.5mm, ale snesl by se klidně i č. 5mm.

Rukavičky jsou háčkované pouze z krátkých sloupků a pevných ok (těmi se jen končí kruhové řady).

Nejdříve se uháčkuje žebrovaný lem. Ten se háčkuje OD BOKU, nikoliv odspoda nahoru. Teprve potom se sháčkuje do roury a k jedné straně se v kruhových řadách přiháčkuje palec a dlaňová část.

Začínáme žebrovaným lemem. Nahodíme 16 řetízkových ok (ŘO). Do druhého oka od háčku a všech dalších vháčkujeme po jednom krátkém sloupku (KS).


Uháčkujeme jedno ŘO a práci otočíme. Další řadu budeme háčkovat pouze ZA ZADNÍ NIT ok z předešlé řady. To nám vytvoří vroubky.

První KS vháčkujeme za zadní nit oka, které leží hned u paty toho prvního ŘO. A dále pokračujeme normálně KS za zadní nit všech ok, až do konce řady.


Po uháčkování posledního KS opět uháčkujeme 1 ŘO a práci otočíme. Pokračujeme stejně jako na začátku druhé řady.

Pozor na stejný počet KS v každé řadě!



Lem po uháčkování několika řad. Vidíte, jak se žebrování krásně rýsuje.


Háčkujeme do potřebné délky, která je vlastně šířkou lemu. Postupně zkoušíme na ruce, pro kterou háčkujeme.

Já jsem na svoje zápěstí o obvodu necelých 17 cm uháčkovala 25 řad.

Po uháčkování potřebné výšky lemu, která je vlastně jeho šířkou, ho sháčkujeme do roury.

POZOR! Abychom udrželi vzor, musíme vždy končit lichou řadou! Sháčkovávat budeme v řadě sudé.

Přízi po poslední KS ve 25. řadě neukončujeme. Lem si  položíme tak, aby směrem k nám ležela poslední řada s neukončenou přízí.

Potom tuto spodní část přeložíme směrem k první řadě.


 Háček vložíme do smyčky po posledním KS a uháčkujeme 1 ŘO.

Vpíchneme do zadní nitě oka ihned u paty tohoto ŘO...


... a poté do smyčky protilehlého (prvního) ŘO ze základního řetízku.


Nahodíme přízi, protáhneme prvními dvěma oky na háčku, nahodíme ještě jednou a protáhneme zbývajícími dvěma oky na háčku.

Sháčkovali jsme první KS z poslední řady a první ŘO z první řady lemu.


Zde je náhled na sháčkovávaná oka z boku.


Tímto způsobem budeme pokračovat až do konce řady.


Řadu končíme KS, přízi neukončujeme, budeme s ní hned háčkovat dál dlaňovou část.


Sháčkovaný lem otočíme na ruby tak, abychom měli sháčkovaný šev uvnitř.


Takto vypadá místo sháčkování otočené do rubu. Vidíte, jak jsme krásně udrželi vroubkovaný vzor a místo sháčkování téměř není vidět.


Háček vložíme do smyčky, která nám zbyla po sháčkování lemu, a uháčkujeme 1 ŘO. Dále pokračujeme KS, které vháčkujeme vždy do okrajového sloupku lemu. Háčkujeme z boku lemu, takže pozor, co řada, to jeden KS.




Na konci musíte mít stejný počet KS jako je počet celkem uháčkovaných řad lemu (u mě 26 KS = 25 řad + 1 sháčkovací řada).



Od druhé řady dlaňové části začneme s přidáváním na palec.

Uháčkujeme 1 ŘO, do stejného oka ještě 1 KS.


Do dalšího oka 2 KS, dále pak po 1 KS do všech ok, do posledního oka kruhové řady pak opět 2 KS. Do té maličké smyčky těsně před tím prvním ŘO (pevné oko z před.řady) NIKDY NEHÁČKUJEME!!!

Řadu ukončíme 1 pevným okem (PO) do toho prvního ŘO.

Třetí řadu pouze přeháčkujeme KS, bez přidávání. Začneme stejným způsobem jako řadu druhou (1 ŘO + 1 KS do stejného oka), pak přeháčkujeme KS (co oko, to 1 KS), končíme jako ve druhé řadě.


Druhou a třetí řadu opakujeme tak dlouho, dokud nedosáhneme potřebný počet ok pro šířku vašeho palce. Mě stačilo přidat celkem 7x, tj. 14 sloupků (1 na začátku a 1 na konci řady).


Průběžně zkoušejte.

Nyní budeme háčkovat POUZE samotný palec.

Uháčkujeme 1 ŘO, do stejného oka 1 KS. Dále uháčkujeme do dalších 6 ok po jednom KS.


Práci otočíme tak, abychom  před sebou měli konec řady, právě uháčkovaných 7 KS budeme mít na druhé straně od sebe.

Uháčkujeme posledních 7 KS na konci řady, před ŘO, do kterého ukončíme 1 PO první řadu palce.


Zde je lépe vidět první uháčkovaná řada palce.


Stejně uháčkujeme ještě jednu nebo dvě řady KS, jak potřebujeme. Já mám tři, protože mám ráda první kloub přikrytý.

Poslední řadu ukončíme tzv. neviditelným okem. Jak na něj, najdete v mém starším návodu na srdíčka pro mámy (srolujte do cca 1/3 návodu). Přízi ukončíme, odstřihneme, volný konec zapravíme cik cak, aby nám při nošení neutekl.

Nyní budeme háčkovat prstovou část.

Háčkem vpíchneme do osmého oka vedle palce (sousedí s posledním KS palce po začátku řady), uháčkujeme 1 KS.


Pokračujeme KS po celém obvodu prstové části. Poslední KS vháčkujeme do oka před osmým KS palce z druhé strany prstové části (před koncem řady).


Aby nám nevznikla mezi palcem a prstovou části mezera, postupujeme takto: háčkem vpíchneme do oka, do kterého jsme háčkovali osmý KS palce, nahodíme přízi a protáhneme.

Potom vpíchneme háčkem do oka, do kterého jsme háčkovali sedmý KS palce, nahodíme přízi a protáhneme. Na háčku máme tři oka.

Nahodíme přízi ještě jednou a protáhneme jí všechna tři oka na háčku.

Sháčkovali jsme dva KS, které jsme vháčkovali do dvou prostředních ok palce. Tak nebudeme mít mezi palcem a prstovou části mezeru, kterou bychom později museli zašívat.


Řadu ukončíme normálně 1 PO do prvního ŘO.


Dále pokračujeme stejně jako u palce v kruhových řadách. Každou řadu začneme 1 ŘO a 1 KS do stejného oka. Dále pokračujeme KS, co oko, to jeden KS.

Háčkujeme do požadované výšky.

Já mám ráda prsty kryté co nejvíc, tak jsem uháčkovala od palce celkem 10 řad KS.

Poslední řadu opět končíme neviditelným okem.

Druhou rukavici uháčkujeme stejně, nerozlišujeme mezi pravou a levou.

Takto uháčkované bezprsťáčky bezvadně sedí, nepadají a jsou i celkem šik.

Pokud si troufnete, můžete uháčkovat pruhované, nebo jednobarevné ozdobit bambulkami, knoflíčky, výšivkami atd. Jen pozor, aby vás zdobení pak někde netlačilo!




AŤ VÁS HŘEJOU!