28. února 2013

VAJÍČKOVO


Po tom včerejším smutném příspěvku dneska hodně hodně vesele.

Jaro už je (skoro) tu a velikonoce v podstatě za dveřmi.


Však už se na ně taky poctivě skoro měsíc připravuju. Nakoupila jsem si polystyrenová vajíčka, malá i velká (ta jsou skoro jak pštrosí) a učím se je obháčkovávat. Je to docela psina, když nemáte žádný vzor, resp. žádný z těch, co jsem našla na netu, mi ani na jedno vajíčko nepasuje :o). Tak musím improvizovat. Ale baví mě to, mám pocit, že jsem zdolala další pomyslný stupínek.


Zatím mám jen pár kousků, ale jsem na sebe pyšná, jak jsem to zvládla. Ještě vloni bych si nedovedla ani v nejdivočejším snu pomyslet, že bych byla schopná něco takového zvládnout.

Zkusila jsem jak Camillu (fialové a červené vajíčko), tak i slabší Katku (bílé vajíčko). 


Katka je na to nejlepší, Sněhurkou či kordonetkou se tato velká vejce obháčkovávají hůř, ty jsou vhodné na ta malá. Ale stejně se to chystám vyzkoušet, tak pak budu referovat :o).


Růžové už putovalo v rámci jarní výměny k Ajce, červené poputuje v rámci dárečkové výměny k Ivance.


Potvůrky nechtěly při focení sedět, pořád se kulily na bok. Jenže vhodný fotogenický podstavec na tak velká jája jaksi ne a ne najít, tak posloužil keramický svícen, co jsem dostala od syna k narozeninám, a plechová konvička, kterou mi dal kolega v práci k vánocům. Docela jim s to vajíčky sluší, ne :o)?


A jelikož věřím, že to budete chtít také zkusit ;o), připravuju pro vás návod jak na malé, tak i na to velké vajíčko. Snad už o víkendu vložím.

Snad napřesrok povýším ještě o kousek a naučím se háčkovat okolo čehosi, co bude po uháčkování a naškrobení vajíčka rozbito a odstraněno, zbyde mi pak jen ta krásná háčkovaná skořepinka. Zatím je to pro mě vyšší dívčí, kterou musím dostudovat :o). Ti, kdo to umí, mají můj nehynoucí obdiv.


Představte si, že u nás bylo tak teplo, že přiletěl i motýlek :o)! Bohužel jen v sobotu, sluníčko svítilo, bylo nádherně jarně. Jenže pak se zatáhlo olověným příkrovem, ze kterého od té doby padá všechno možné a dusí nás smogem :o(.


Dokonalost hyacintkových květů nikdy nepřestanu obdivovat. Škoda jen, že tak intenzivně voní... všechny nás z ní bolí hlava, tak musí život trávit v kuchyni :o).


KRÁSNÝ ROZKVETLÝ DEN!

27. února 2013

UŽ JEN KLID A MÍR

Nedá mi to, musím to sem dát. Brečím jak želva. Tohle by nikdo z nás zažívat neměl.


http://www.novinky.cz/krimi/294567-frenstat-pohrbil-detske-obeti-vybuchu.html

Proč to vždycky odnesou ti nejzranitelnější, děti?

Odpočívejte v pokoji, drobečci, myslíme na vás!

Pozůstalým upřímnou soustrast a slunce v duši.


26. února 2013

V HLAVNÍ ROLI MOTOUZ

Opět se mi naskytla príma příležitost recyklovat. Když jsme prolézali dědečkovu dílnu a třídili na "tosebudehodit" a "starýkrámynaprostokničemu", narazila jsem v koutku jednoho nepříliš vábného šuplíčku na dvě klubka neméně nevábného motouzu. Už téměř skončil v hromadě "starýkrámy..." a tudíž v popelnici, když jsem si všimla, že jsou ještě zabalené v původním (velmi, velmi starém) obalu a mají na sobě cenovku (ha, ta mě dostala, Kčs 1,40). Tudíž nejsou asi až v zas až tak šíleném stavu.


Nebyla. Jen maličko zaprášená. A trošičku páchla. Trošičku víc. Prachem a věkem. Klasika. Navíc, jak jsem zjistila po pracném vyluštění téměř nečitelné etikety pod lampou a s lupou v ruce, jedná se o 100% konopný motouz. Dá se to ještě dneska vůbec koupit? 

Zbavila jsem je obalů a párkrát s nimi bacila do hadru položeného na zahradě na zem a poté, co se na několikrát vyvalila oblaka prachu a bůhví, čeho všeho ještě, jsem je nechala ještě pár dní na čerstvém vzduchu větrat.

A pak jsem (zatím jedno) zrecyklovala.


Napadlo by vás, v co?


Správně! V podložku pod horké hrnce!


Hrnec na ní sedí jak přibytý a díky přírodnímu vlákno se podložka nekroutí a nepálí. Sice jsem jí musela háčkovat s kolíčkem na nose :o) a pak ihned vyprat (čekala jsem leccos, ale ani v nejdivočejším snu ne to, co z té podložky po vyprání teklo).


Zbytek klubíčka i jeho kámoš se stále větrají a čekají na vhodnou příležitost, která se určitě brzy naskytne, bo jedna podložka mi nestačí :o)

Nebo máte jiný nápad, na co by se starý konopný motouz dal ještě přeměnit?

HEZKÝ VEČER!


24. února 2013

VÝMĚNA POPRVÉ

Před jarem se roztrh pytel s různými výměnami. Přihlásila jsem se minimálně do tří, pokud mě paměť neklame :o)
Nejprve do jarně-velikonoční, kterou na svém milém komorním blogu Marečkine radosti uspořádala Simonka. Dáreček jsem vyráběla pro Ajku. Uháčkovala jsem pro ní věneček plný jarních květinek a k tomu obháčkovala jedno vajíčko. Je polystyrenové, takže maximálně trvanlivé :o)











Už mám hotový dáreček i do druhé výměny, zítra poputuje poštou k nové majitelce. Doufám, že se jí bude líbit :o).

KRÁSNÝ PŘEDJARNÍ ČAS!

22. února 2013

ZAJÍČEK UŠÁČEK

Hezký pozdní večer všem!

Moc děkuju za všechny krásné komentáře a hlavně za moc milá přáníčka k svátku, která jsem od vás dostala nejen v komentářích, ale i mailem. Bylo jich celkem dost a všechna mě opravdu potěšila :o).

Nedávno Martinka na svůj blog "píchla" návod na jednoduchého háčkovaného zajíčka. A mě blesklo hlavou, herdek, vždyť já taky jednoho umím a jiného! No tak to na něj taky musím hodit návod, ať je to tu pěkně pestré :o)!


Háčkovat můžete ze všeho, co máte doma: bavlna, akryl, směsi. Velikost zajíčka se mění podle použité vlny/příze a síly háčku.

Já jsem háčkovala žlutého z Nelly a ostatní "přírodňáky" z Kačenky.

Háčkujeme od středu; nejdříve tělíčko s hlavičkou a přední tlapkou v jednom kuse.

Potom přiháčkujeme uši a ocásek. A na závěr vyšijeme čumáček a očko.

Tak jdem na to:

7 řet.ok spojíme pevným okem do kroužku.
Uháčkujeme 3 řet.oka a do kroužku 17 dl.sloupků (celkem 18). Ukončíme pev.okem do horní smyčky třetího řet.oka z počátku řady.



Pokračujeme hlavičkou: 3 řet.oka a do stejného oka ještě 4 dl.sloupky; pak 2 řet. oka, jedno oko vynechat a do dalšího pev.oko. A po jednom krátkém sloupku do dalších čtyř ok.



A teď přední tlapku: 4 řet. oka,  do druhého, třetího a čtvrtého řet. oka po jednom kr. sloupku.


Do stejného oka, ze kterého vychází zákl. řetízek tlapky, jeden kr.sloupek. Ukončit pev.okem do následujícího oka.


Zapravit konec příze cik cak do rubu.

Máme hotové tělíčko s hlavičkou a přední tlapkou.


A teď ouška: vpíchneme háčkem do horní smyčky třetího řet.oka v pravém horním rohu hlavičky, nahodíme novou přízi a uháčkujeme 7 řet.ok.


Do čtvrtého, pátého a šestého oka od háčku po jednom dl.sloupku, do posledního oka jeden kr.sloupek.
Pevné oko do sousedního oka (na hlavičce) a opět 7 řet. ok, do čtvrtého, pátého a šestého oka od háčku po jednom dl.sloupku, do posledního oka jeden kr.sloupek. Ukončíme pev.okem do násl. oka hlavičky.


Odstřihneme konec příze a zapošijeme pomocí jehly s větším ouškem (aby nám prošla zvolená příze) zrubu pod uháčkované sloupky.


 Zajíček už se pěkně rýsuje.


Vyšijeme čumáček a očičko.


No, ušák už je skoro hotový! Zbývá jen ocásek...


Vpíchneme do čtvrtého oka od konce tlapičky, nahodíme novou přízi a uháčkujeme pecičku: 2 řet. oka, do stejného oka 3 nedokončené dl.sloupky, nahodit a protáhnout přízi všemi oky na háčku. Uháčkovali jsme pecičku.


Uháčkujeme 2 řet.oka a ukotvíme pev.okem do stejného oka, do kterého jsme uháčkovali pecičku. Odstřihneme přízi a zapošijeme do pecičky, aby nebyla vidět.


A máme hotovo!

Tady je naše prozatímní hejno.


Počítám, že se ještě bude hodně rozrůstat :o)



KRÁSNÝ DEN A HÁČKU ZDAR!!!


20. února 2013

ROZZUŘENÝ TELEFON

Nejdřív vám chci poděkovat za krásné, milé a povzbuzující komentáře, kterými jste mě zahrnuli pod mým minulým příspěvkem. Moc mě potěšily.

Pomalu se uzdravujeme, ale opravdu jen velmi pomalu. Kdyby nám sluníčko trošku zasvitlo do oken a pošimralo nás pod rýmou ucpanými nosy, bylo by to samozřejmě lepší :o), ale na to si podle předpovědi i podle kalendáře musíme ještě chvilenku počkat.

V rámci všeobecné ozdravné kúry mě syn požádál, jestli bych mu nevymyslela a neuháčkovala obal na mobilní telefon ve stylu Angry Birds. Už má tyhle rozzuřené polétavce na tričku, tak aby ladil :o)


Barvy jsem doma měla, tak jsem šla do toho. Byla to výzva :o)


Já myslím, že se docela povedl, ne?

Každopádně, syn je nadšený a kluci mu závidí. Tak hurá :o)

Jinak u nás konečně po dvou dnech přestalo sněžit, čerstvý vítr rozfoukal ten olověný dekl nad městem a vykouklo i sluníčko. Nesměle, ale odhodlaně. Snad mu to vydrží.

KRÁSNÝ SLUNÍČKOVÝ DEN!!!


18. února 2013

TROŠKU RADOSTI DO DOMU

Jelikož na nás choroby dotírají stále a stále a znovu a znovu a nehodlají to prostě zabalit, musela jsem si v pátek cestou domů od dětské paní doktorky trošku té radosti aspoň koupit...


... a jelikož jsem žena veskrze skromná :o), stačila mi k tomu kytička růžových tulipánů. Barvu vybrala Meluzínka, já bych asi volila méně sladkou :o).

Jaké ovšem bylo moje zděšení, když jsem doma seznala, že na takový pugét nemám nádobu! Ani tu pitomou prázdnou zavařovačku, na kterou bych uháčkovala nějaký epesní futrálek... 

Pak moje oko padlo na v koutě zastrčený, stařičký, po babičce zděděný... džbánek... a ejhle, ono to v něm těm tulipkám docela sluší!


Jak jsem tak večer, když se mi konečně podařilo do Meluzky dostat všechny léky a přemluvit jí po značně fuškoidním dni ke spánku, seděla u televize a koukala ani nevím na co, napadlo mě, že by džbáneček potřeboval něčím vylepšit.

Ne moc, jen tak trošičku...

A vznikla tato kytičko-srdíčko-korálková girlandička.


Háčkovaný kvítek fialky a petrklíče...


... a z druhé strany květ jabloňky a malé vycpané srdíčko.

A mezi tím vším ještě pár korálků cik cak navěšených na volné konce zbylých přízí. Takový správný předjarní zmatek. Ale mě se moc líbí :o)

MĚJTE SE MOC KRÁSNĚ PŘEDJARNĚ!!!